Malaika hatia

Kdybyste si mohli přát úplně cokoliv na světě..

15. srpna 2015 v 11:18

..a věděli, že se to jednoho dne nějakým způsobem vyplní, jak byste s tím naložili?


Je zvláštní, jak po pochopení určitých věcí může tak jednoduchá otázka člověka potrápit. V poslední době jsem se o tyto věci zajímala, viděla jsem nějaký dokument, dokonce přečetla i knihu. Na toto téma toho bylo napsáno i natočeno opravdu hodně, ale věřím, že přincip je všude stejný, stačí si jen vybrat.

Já jsem si konkrétně přečetla knihu Jak si správně přát, kterou napsal Pierre Franckh. Kniha má být nějaký takový návod, jak si správně přát, aby se nám přání vyplnila. Ona se totiž plní. Neustále. Bohužel i ve špatném smyslu, pokud je špatně formulujeme. A to si ani nemusíme pořádně uvědomit..

Od přečtení této knihy si dávám moc dobrý pozor na své myšlenky. :)

Líbilo se mi, že kniha není žádný strohý návod. Je to vlastně vyprávění o objevení tohoto návodu. Je protkaná příběhy ze života. Při čtení jsem si sama v hlavě vytvářela svůj vlastní postup a žasla nad splněnými přáními autora. Pravda, občas jsem si říkala, že to musí být i trochu přikrášlené. I když na druhou stranu.. možná taky nemusí. :)
Tohle plus je však zároveň i mínusem, protože kniha slibuje návod, kapitoly jsou označeny jako 1. pravidlo, 2. pravidlo, atd., ale jednotlivá pravidla se musí vyčíst pomalu mezi řádky. Žádné z pravidel není jednoduché, ke každému se vztahuje dost vysvětlování. Přesto se pokusím něco málo sem vypsat, třeba to někoho navnadí, pošle to dál, všem se nám budou plnit přání, všichni budeme šťastní a na světě bude krásně. :D


Abych se v tom později lépe vyznala, vytvořila jsem si takové malé shrnutí, na které když se podívám, vybaví se mi vše potřebné. Stejně si ale nemůžu pomoct a musím knihu doporučit. :) Tam je totiž úplně všechno a pořádně vysvětleno.

Happy 2nd birthday :)

31. ledna 2015 v 15:03

Už jsou mu 2 roky!

Komu? No přece blogu! :)

Pořád mě to s ním baví, i když na něj někdy nemám tolik času, kolik bych si přála, pořád ho stejně miluji. :)

Přeji mu vše nejlepší a ať je i dál mým osobním koutkem plným kreativity, receptů, písniček, povídání, recenzí a tak dále.. :)

Koho by zajímalo něco málo o tom, jak a proč blog vznikl a jak se prokousával svým prvním rokem existence, nechť se vrátí k prvnímu narozeninovému článku. :)

Tady jsou nějaké statistiky za minulý blogový rok:

Počet článků: 100 (ano, opravdu rovná stovka :D)

Nejdiskutovanější články:


Vystřídaná pozadí blogu:


Návštěvnost:


Počet odhalení blogu okolím: 1 (tedy pokud vím :D)

* * *

Zatím ani náhodou neplánuji s tím vším seknout, takže se jen těším na další a další "narozky". :)


Memory jar 2014

30. prosince 2014 v 10:56
Blíží se konec roku a s ním i nevyhnutelné přemítání o všem, co se v uplynulém roce událo. Pro mě to znamená konečně vysypání lístečků z Glitter memory jar. :)


Pročetla jsem si všechny lístečky, seřadila je podle měsíců a pak.. jsem nevěděla co s nimi, tak jsem je všechny smotala do jedné ruličky a schovala do příští nádoby na vzpomínky. :D

Čekala jsem, že tam najdu ještě nějaké vzpomínky na cestovatele, ale kupodivu ani jedna.. Jediné vzpomínky týkající se jeho byly, že se mě všichni kamarádi zastali, když to všechno podělal. Je zvláštní, že už je to tak dávno..
Přemýšlela jsem a poslední moje vzpomínka na něj, myslím na skutečného jeho, je ta, kdy jsme se loučili na letišti. Vážně jsem ho od té doby neviděla, je to divný..
A stalo se toho za tu dobu opravdu hodně..

Musím říct, že celý rok byl ve znamení úžasného přátelství a krásného nového vztahu. :) Měla jsem spoustu zážitků, několik svých "poprvé".Byl to rok, kdy jsem se podívala do Řecka, řídila auto, proklouzla na Majáles, ochutnala Tapi tea, měla úspěch ve škole i pár mini úspěchů v práci a mohla bych pokračovat..

Takže jen doufám, že příští rok bude stejně tak dobrý, plný zážitků, přátelství i lásky a já věřím, že bude. :)

Liebster blog award again

15. září 2014 v 12:08
Už pěknou dobu mi tu straší v rozepsaných Liebster blog award od dvou mých milovaných blogerek, tak jsem se do nich konečně pustila. :)
Další blogy nominovat nebudu, pokračování je čistě dobrovolné. :)

The first one:

Pravidla:
-> Poděkuj blogerovi, který tě nominoval
Děkuji Monbellko :D

-> napiš 5 faktů o sobě
1) Jsem líná.
2) Ve svých 23 letech se cítím stará a štve mě, že čas utíká ještě čím dál rychleji.
3) Nemám řidičák.
4) Ráda si píšu různé seznamy - co mám udělat, co musím koupit, co si jednou pořídím do domácnosti, co musím zažít, než umřu,...
5) Jsem hodně kreativní, ale bod č.1 mě často přemůže.

-> odpověz na 11 otázek, které jsi dostal

1. Podvést kluka nebo být podvedena klukem?
Nejlépe ani jedno. Ale zvolila bych si být podvedena, protože tím pro mě vztah definitivně končí, ať už se to stalo z jakéhokoliv důvodu. V opačném případě bych asi neunesla své vlastní výčitky.. To je nejhorší, co může být.

2. Ztratit kámošku nebo kluka?
To je remíza. Záleželo by hodně na situaci..

3. Je lepší blog.cz než blogspot?
Pro mě má blog.cz sentimentální hodnotu. Zkoušela jsem přejít na blogspot, ale zkrátka to není ono. :)

4. Tvé oblíbené youtuberky?
Žádné pravidelně nesleduji.

5. Jsi pro nahrazení české měny eurem?
Jsem rozhodně proti.

6. Do jaké země bys nikdy nechtěla, proč?
Jako první mi vyvstala na mysli Austrálie, protože tam je spousta jedovatých pavouků, hadů a jiných potvor. Bála bych se tam venku i vevnitř, že mě něco zabije. Nevěřila bych ani berušce.. :D

7. Jsi spokojená s letošním prožitím léta?
Léto jsem si užila, povedlo se mi i vydělat nějaké ty penízky, splnit si většinu svých malých snů i jeden velký - Řecko. Shrnula bych to jako velmi úspěšné léto, po kterém se mi bude moc stýskat. :)

8. Přemýšlíš někdy nad tím, jak vlastně celá země a život vznikl?
Přemýšlím a vždycky dojdu k tomu, že všechno vzniklo postupným vývojem. :D

9. Jak se vyrovnáváš s kritikou?
Lépe než s pochvalou. Z kritiky se alespoň poučím, i když v první chvíli to ve mně vždycky vře, přestože třeba vím, že je to pravda. Z pochval se cítím nesvá. Sice mě hřejí u srdíčka, ale nikdy nevím, jak na ně reagovat. :D

10. Chceš bydlet v baráku nebo v bytě?
Nejlépe v baráčku, ale byt by mi taky nevadil, pokud by byl na pěkném místě, s normálními sousedy a byl by "náš".

11. Vesnice nebo město?
Město. Ne žádné velkoměsto, ale vesnici si umím představit možná tak na letní víkendový relax a ne na život.

The second one:

-> Poděkuj blogerovi, který tě nominoval

-> napiš 5 faktů o sobě
1) Miluju svíčky.
2) Už rok neberu antikoncepci.
3) Čeká mě závěrečný ročník na vejšce a děsím se státnic a psaní bakalářky.
4) Ráda čtu a štve mě, že na to poslední dobou nemám vůbec čas.
5) Chtěla bych, aby mi nerostly nehty na rukou. :D Pouze v případě, že se nehet zatrhne.. Nebo by mohly být tak odolné, aby se s nimi prostě nikdy nic nestalo a já si je nemusela stříhat/pilovat, protože to prostě nesnáším. :D

-> odpověz na 11 otázek, které jsi dostal

1.Osoba, která tě v životě nejvíce ovlivnila a jak?
Nechávám se dobrovolně ovlivňovat každým, kdo mi životem propluje na jakkoliv krátkou chvilku.

2.Jak se vyrovnáváš se stresem?
Těžko. :D Snažím se mu hlavně předcházet, nenervovat se zbytečně a když už jsem kvůli něčemu ve stresu, hodně relaxuji, abych se ho zase hezky zbavila.

3.Dokázal/a by ses kvůli škole/práci vzdát osobního života?
Ne dlouhodobě. Několikrát jsem obětovala kousek svého osobního života kvůli práci, ale vždycky musím vědět, že si to někdy vynahradím.

4.Jak nejraději trávíš volný čas?
Jsou dvě možnosti. Buď s přáteli/miláčkem nebo sama. Potřebuji obě možnosti zkombinovat, jinak nejsem spokojená.

5.Vlastnost, kterou nemáš, ale chtěl/a bys mít.
Komunikativnost. Dokážu být hodně ukecaná, ale vždycky se mi povede říct perlu, za kterou bych si za chvíli nejraději nafackovala a potom zase nějakou dobu raději mlčím. :D

6.Kdybys mohl/a mít jakoukoli superschopnost, jaká by to byla?
Neviditelnost nebo možnost přemisťovat se kamkoliv by se mi zlíbilo.

7.Zkusil/a jsi někdy nějakou drogu? Pokud ano, popiš svoje zážitky po jejich užití a jestli ne, chtěl/a bys?
Nezkusila a netoužím po tom.

8.Co považuješ za největší událost tvého života?
Narození. :D Nic dostatečně velkého mě nenapadá, asi to na mě teprve čeká..

9.Existuje ve tvém životě někdo, pro koho bys riskoval/a vlastní život?
Rodina a nejbližší přátelé. To jsou lidi, bez kterých bych žít nechtěla a už vůbec ne s pocitem, že jsem kvůli nim neriskovala. Zvolila bych tu "sobeckou" variantu raději umřít za ně a necítit nic. :D

10.Jaká byla tvoje nejoblíbenější hra/činnost, když jsi byl/a malý/á?
Tanec, ale ještě dřív mě bavilo číst knížky a vyrábět různé věci. Škoda, že DIY je moderní až teď, mohla jsem být děsně cool. :D

11.Jakých 10 věcí by sis sebou vzal/a na pustý ostrov?
Na pustý ostrov bych dobrovolně asi nejela. :D A pokud bych se tam dostala nedobrovolně, bohužel bych asi neměla moc na výběr.. A vůbec, jsem zvyklá žít z omezených zdrojů ať už jde o vaření z prázdné lednice nebo vyrábění něčeho z ničeho. :D

Mých 11 otázek:

1) Jaký je tvůj nejhorší zlozvyk, který všechny v tvém okolí vytáčí?
2) Jaký je tvůj největší strach?
3) Je lepší peníze šetřit, nebo se z nich radovat (utrácet je)?
4) Existuje nějaké heslo, kterým se řídíš a je z tvé hlavy?
5) Když odcházíš z domu (do práce, školy,...) jaké věci kontroluješ, jestli máš?
6) Jakých prvních 5 věcí uděláš, jakmile přijdeš domů?
7) Když tě čeká nějaká důležitá událost (důležitá zkouška, pohovor, soutěž, zápas,...), jaké rituály provádíš předchozí den/večer?
8) Jaký domácí mazlíček nikdy nesmí překročit práh tvého domu?
9) Po jak dlouhém vztahu je podle tebe čas na svatbu?
10) A co na společné bydlení?
11) Jaký druh relaxace miluješ ze všeho nejvíc a kdy naposledy sis ho dopřál/a?

Co na srdci, to na blogu...

30. června 2014 v 11:00
I já mívám taková období. I když jsem se milionkrát dušovala, že se vyhnu takovému tomu vylévání srdíčka. Celkově jsem velmi nerada, když je o mně na internetu k nalezení příliš informací. Stačí, jakou spoušť jsem nadělala v pubertě.. Většinu se mi podařilo postupně odstranit, ale kdo ví, co by se ještě všechno dalo vyšťourat..

Tento blog měl být původně striktně anonymní. Plný povídek, kterých jsem od té doby napsala.. vlastně jen jednu. :D Vymyslela jsem kvůli němu úplně novou přezdívku, která nemá s těmi ostatními vůbec nic společného. No dobrá, trochu společného s nimi má, ale to už by chtělo větší úsilí, aby tu souvislost někdo viděl..

Jak je vidět, od původního záměru jsem naštěstí ustoupila a blog se velmi rychle změnil v něco úplně jiného a mnohem užitečnějšího. Ze začátku sloužil jen k mému občasnému vykecávání, ukládání výtvorů, fotek, povídek, receptů, a dalších kravinek.
Do toho mě však přepadlo několik větších životních změn a najednou jsem se ocitla ve vztahu na dálku, zamilovaná až po uši, přesvědčená, že jsem potkala svou osudovou životní lásku a odhodlaná vydržet celý rok čekat. Dát tak sílu všem, kdo se v podobné situaci ocitnou. Cítila jsem se důležitě. I když nejnavštěvovanější článek byl jen ten s citáty o vztahu na dálku. I když sem zabloudilo jen velmi málo lidí se stejným osudem, přesto jsem měla pocit, že dělám něco užitečného a úžasného. Naplňovalo mě to. Byl to nejdlouhodobější "osobní projekt", na jakém jsem kdy pracovala. Nemohla jsme se dočkat, až tu po roce přibyde ten všemi očekáváný článek o našem láskyplném shledání..
Nepovedlo se. A já se musela kromě svého vnitřního boje smířit také s tím, že to nejzajímavější, co na tomto blogu bylo, najednou neexistuje.

Teď jsem jen obyčejná holka v obyčejném vztahu. Ještě ke všemu v dokonalém vztahu, kterého si ale kvůli předchozímu zklamání vlastně ani pořádně neváží.

10 argumentů proti antikoncepci, o kterých se nemluví..

13. března 2014 v 9:23
Dobře, možná se o nich tak trochu mluví, ale málo. Kdyby mi někdo v šestnácti řekl, co všechno si kvůli práškům vytrpím... asi bych je stejně brala. :D Protože mi na sobě nezáleželo. Šlo mi hlavně o pohodlí partnera a slepě jsem věřila, že se mi zároveň zlepší pleť.
Teď už jsem se poučila, vážím si sama sebe a tady je 10 důvodů, proč už si HA nikdy nevezmu. Pro případ, že bych snad někdy měla pokušení..

1) Akné
Většina hormonální antikoncepce je předepisována právě na akné. Paradoxem je, že snad v každé z nich je mezi vedlejšími účinky akné uvedeno. Sama jsem začala brát hormony kvůli tomu a částečně to i pomohlo, ale nikdy ne úplně. Dnes si říkám, že možná kdybych přetrpěla pubertu a nechala své tělo, aby se se vším vypořádalo samo, už bych dávno žádné akné neměla.. Takhle jsem se ho nikdy nezbavila a teď po vysazení trpím ještě víc, ale stejně mi to za to stojí. Musím být jen trpělivá..

2) Záněty močáku
Další z vedlejších účinků, o kterém se nemluví. Nikdo mi neprozradil, že je to z antikoncepce ani po tom, co jsem nevysvětlitelně trpěla opakovanými záněty, trpěla ve čtyřicítkách horečkách, málem skončila v nemocnici a přitom jsem neměla vůbec žádný důvod být nemocná. Dávala jsem si moc dobrý pozor, abych měla záda i spodek neustále v teple, hygienu jsem dodržovala, byla to hrozná záhada.. Dokud jsem tu záhadu náhodou nerozluštila.

3) Cysta na vaječníku
To byla hodně nepříjemná zkušenost, nerada na to vzpomínám. Abych to shrnula, skončila jsem v nemocnici na operaci (sice naštěstí jen laparoskopicky, ale stejně). Hrozilo mi, že přijdu o vaječník. Moje gyndařka mě vždycky uklidňovala, že to není nic vážného, pořád mám ještě druhý vaječník atd, ale když jsem byla na prohlídce u primáře, jeho otázka "vy byste asi ještě někdy chtěla mít děti, že jo?" mě docela dost vyděsila. Celé to bylo dost depresivní a i když to bylo jen laparoskopicky, byl to dost velký zásah do těla, který se mi vůbec nelíbil a zotavovala jsem se z toho dost dlouho.
Nakonec všechno dobře dopadlo, alespoň prozatím, ale že by mě někdo varoval, abych zvážila braní HA? Nee, proč? Vždyť se z toho ty penízky tak pěkně sypou..

4) Trombóza
Komu z vás udělala doktorka před předepsáním antikoncepce test na náchylnost k trombóze? Nikomu, samozřejmě. Je to trochu extrém, ale co můžu říct za sebe, krev to ovlivňuje rozhodně. Při zobání jsem pozorovala, že se mi hůř hojí ranky, déle to krvácí a modřinu jsem měla i z toho, když na mě spadlo peříčko.
Speciálně jsem se doktorky ptala, jestli to nemůže mít nějakou souvislost i třeba s tou cystou. Ne. Jasně.

5) Vlasy
Mívala jsem nádherné husté vlásky. Z toho, co mi zůstalo na hlavě po HA se mi chce brečet.. Splihlé cosi, co se hrozně rychle mastí a neustále vypadává, i když už mám nejmíň půlku svých původních vlasů v čudu. Často mám depku, že brzo skončím úplně plešatá..

6) Otěhotnění
Zahrávat si s hormony sebou nese i riziko toho, že nakonec neotěhotníme nikdy..

7) Postava
Po HA se přibírá. O tom se ví, není třeba to nějak víc komentovat.

8) Psychika
Hormony ovlivňují psychiku, není třeba nic víc dodávat. Tohle působí na každého jinak, někdo to snáší líp než jiní, ale faktem je, že zahrávat si s vlastními emocemi pomocí umělých hormonů, to zní docela strašidelně. Nechápu, že mi to dřív nevadilo, byla jsem ke všemu hrozně slepá..

9) Výběr partnera
Říká se, že správného partnera poznáme podle toho, že nám "voní". Když je ale holka na hormonech, tuhle schopnost vybrat si správně tím ztrácí. Nevím, jestli tomu věřím, ale něco na tom určitě bude. Ono díky hormonům často ani nepoznáme, jestli jsme podrážděné jen kvůli nim, nebo kvůli tomu, že nám partner leze na nervy. Navíc ženská se má spoléhat na své instinkty, a když je hormony zabíjejí, není to asi moc fajn.

10) Orgasmus
HA ovlivňuje libido, to víme. Nemusí to tak být u všech, sama vím, že mému libidu prospělo ani ne tak vysazení, jako prostě změna partnera. :D Ale co můžu potvrdit, ten prožitek je něco úplně jiného! Kdo to nezažil, neuvěří..


A to nemluvím o všech vedlejších účincích, které se mě zrovna přímo netýkají, nebo teprve přijdu na to, že se mě týkají. Jsem obklopená holkama, které berou prášky a stejně jako kdysi já si nepřipouští, že by jim mohly škodit. Já to nechci nikomu kazit, psychika je taky mocná. Je lepší si říkat, mě se to netýká, já jsem v pohodě, než si vsugerovávat každou katastrofu.
Každopádně za sebe můžu říct hormony už nikdy víc!

Happy birthday :)

31. ledna 2014 v 20:59
Dnes je 31. 1. 2014. Přesně před rokem touto dobou vznikl můj milovaný blog. Co se mi honilo hlavou, když jsem ho zakládala? Spousta šílených myšlenek, které si nechám pro sebe..
Prozradím, že původně měl tento blog sloužit jen ke zveřejňování povídek, ale nakonec jsem od toho upustila. Měla jsem už sestavený design i uspořádané rubriky, ale najednou jsem si to prostě rozmyslela a chtěla ho smazat. Nějakým záhadným způsobem se mi to však nepovedlo a já jsem tomu dodnes vděčná. :)


Jednoho krásného dne (asi tak o měsíc později) jsem na internetu hledala inspiraci. Konkrétně jsem zrovna objevila houbičkovou techniku lakování nehtů, ale netušila jsem, jak se to dělá, takže jsem googlila. A tak jsem se dostala na jeden nejmenovaný blog, který se mi zalíbil. Pročetla jsem většinu článků a slečna blogerka vypadala strašně mile a "normálně". Stala se mou inspirací (a dodnes její blog čas od času navštěvuji).
Uvědomila jsem si, že blog je přesně to, co by mě bavilo. Potřebovala jsem nějaký svůj koutek, kam bych si ukládala všechny možné fotky, své výtvory i myšlenky.

Hormony? Ne, dík...

20. ledna 2014 v 7:05
Jen kdyby to bylo tak snadné..
Je přece tak pohodlné vzít si jednou denně malinký prášek a být v klidu. Mít krásnou pleť, pravidelnou a slabou menzes, nestresovat se po každém sexu, kdo by to nechtěl? Jak tohle může někdo odmítnout?
Taky jsem si tohle všechno říkala a byla spokojená. Přišlo mi to naprosto normální, dokud jsem konečně nezjistila, co opravdu je normální. Ale k tomu se dostanu. :)


Tohle povídání slouží jen k zamyšlení. Není to žádná manipulace a nechci tím ničeho dosáhnout. Je to má osobní zkušenost s tímto tématem. A proto sama moc dobře vím, že každému přijde normální to, co se odehrává v jeho blízkosti. Já byla (a pořád jsem) obklopená kamarádkami, které braly antikoncepci a nikdy by je nenapadlo ji zpochybnit. Ale když jsem začala poslouchat i ostatní názory, nejen ty, které se mi líbí a jsou pro mě pohodlnější, nestačila jsem zírat..

Jak to všechno začalo?
Bylo mi čerstvých 16 let. Puberťačka se vším všudy. Obličej jsem měla poďobaný jak blázen a nic na to nepomáhalo. Už jsem začínala být vážně zoufalá, jenže pak jsem si našla kluka. První takovou vážnější známost.. Ze začátku to bylo všechno samozřejmě jen takové "nevinné", jenže pak se mi naskytla úžasná příležitost skoncovat s beďarama jednou pro vždy. Jeden důvod mamce nestačil, aby mi povolila antikoncepci. Ale tohle už byly dva dost dobré důvody a tak mi vysvitla naděje. :)
Dostala jsem tenkrát Vreyu a byla jsem z ní nadšená! Stála jen necelé čtyři stovky na tři měsíce, akné mi postupně krásně mizelo, měla jsem to jen čtyři dny a jen slabounce a žádné vedlejší účinky jsem nepozorovala.. Prostě sen.

Po pár letech se nám změnila gynekoložka. Když zjistila, jak dlouho už Vreyu beru, zhrozila se.
Je prý zbytečně silná a je dobré prášky občas střídat a kdesi cosi. Bála jsem se, že se mi akné vrátí, tak mi doporučila Belaru. Která stojí 3x tolik! Ale slibovala ještě daleko hezčí pleť a taky vlasy a nehty..
Vidina toho všeho mi zatemnila mozek a já do ní i přes tu cenu šla. Když je tak drahá, tak přece musí stát za to, ne? Stejně všem přišlo divné, jak je Vreya levná..

Otázky a odpovědi..

30. prosince 2013 v 1:26
Pati mě nominovala na Liebster blog award. :) Rozhodla jsem se udělat to jako minule a jen odpovědět na otázky. Tak tady jsou:

1. Aká je tvoja najobľúbenejšia pesnička , ktorej máš vždy úsmev na perách?
Písnička, která mi v poslední době vykouzlila úsměv na tváři za každé situace, je tahle:


2. Keby sa môžeš pozrieť do minulosti, do ktorého obdobia by to bolo?
Chtěla bych se podívat do doby, kdy bylo ještě všechno jednoduché. Neexistoval internet, děti měly respekt z rodičů, všichni měli práci, po škole se prostě jednoduše zamilovali a vzali, měli děti, měli dost peněz na všechno i když nežili v žádném velkém luxusu.. No dobře, znám to jen z filmů tak si to maluju trošku pohádkově. :D

3. Mala si niekedy sny, ktoré by si chcela aby sa stali skutočnosťou?
Občas takové mívám. Moje sny jsou buď neskutečné slátaniny, horory a nebo sem tam nějaké ty zamilované/erotické. Takže z tohohle výběru bych chtěla zažít samozřejmě jen ty poslední. :D

4. Aké vlastnosti na sebe nemáš rada? A aké by si zasa chcela mať?
Nemám ráda svou občasnou urážlivost, přecitlivělost a uzavřenost a naopak bych ráda byla otevřenější, veselejší a nebála se projevovat radost. Poslední dobou se mi to docela daří. :)

5. Keby máš možnosť sa prevteliť do nejakého zvieraťa aké by to bolo? A prečo?
Chtěla bych být nějaká malá muška a pozorovat ostatní, jak se chovají, když u toho nejsem.

6. Máš obľúbeného plyšáka? Alebo mala si nejakého v detstve? Aký to bol?
Když jsem byla malá, měla jsem na spaní takového pejska. Nemohla jsem bez něj usnout. Byl strašně starý a ušmudlaný, jak jsem ho pořád žmoulala, ale mně voněl takovou nezaměnitelnou vůní. A dodnes si pamatuju nejhorší trest z dětství, když jsem zlobila a oni mi ho před spaním vzali. Mám z toho trauma dodnes. :D

7. Veríš na duchov? Máš už aj nejaký nepríjemný alebo príjemný zážitok?
Na vlastní kůži jsem nic takového nezažila. Nevím, jestli na to věřím, ale každopádně z toho mám respekt. Nikdy bych jen tak pro srandu duchy nevyvolávala..

8. Aké 3 vlastnosti si ceníš na svojich priateľoch? A ktoré ťa hnevajú?
Cením si toho, že tu pro mě jsou i v těžkých chvílích, znají mě i s mými chybami a otravnými vlastnostmi a přesto mě mají rádi a jsou ke mně upřímní. A co mě štve je netaktnost, občasná sobeckost a někdy mě mrzí, že nedokážou naslouchat, když se potřebuju svěřit.

9. Koľko deti by si chcela mať? A prečo?
Chtěla bych mít dvě, protože si myslím, že je to tak akorát. :)

10. Myslíš si, že by si vydržala v dnešnej dobe bez internetu? A ak áno tak koľko?
Nevydržela. :D Ať už kvůli tomu, že jsem si zvykla hned googlit cokoliv mě napadne, nebo protože je to jediné, co mi umožňuje komunikovat s přítelem na tu strašnou dálku.. Prostě bych to nezvládla. Maximálně pokud bych jela někam na dovolenou mimo civilizaci, pak by mi to asi tolik nevadilo. Navíc bych věděla, že se zase brzo vrátím. :) Ale jinak ne-e, je to smutné, ale je to tak.

Naše rodinné vánoční tradice

24. prosince 2013 v 0:01
Pro navození vánoční atmosféry jsem sepsala takové malé povídání o tom, jak naše rodina slaví Vánoce. Slavíme je takhle už dobrých dvacet let a ani ty letošní nebudou výjimkou. Těší mě, že se toho moc nezměnilo, ani když jsme s bráchou vyrostli.. :)


Vánoční stromeček

Když jsme byli s bráchou malí, vždycky nám stromeček nosil Ježíšek. Tahle víra nám vydržela dokonce ještě pár let po tom, co jsme zjistili, že třeba dárky od Ježíška nejsou. :D
Bylo to vážně kouzelné. Vždycky jsme šli večer spát a ráno jsme se předháněli, kdo první vstane a uvidí stromeček. Ten pocit nejde ani popsat, ale pamatuju si ho dodnes a to naprosto přesně. Ten mini infarkt, když jsem vkročila do obýváku, do nosu mě praštila nádherná vůně jehličí a vybafl na mě krásný velký stromek, celý barevný a posypaný třpytivými třásněmi..
Vlastně dodnes tak trochu věřím tomu, že ho nosil Ježíšek, protože jinak to prostě není možný. :D Vždycky jsme se snažili zůstat vzhůru celou noc a vždycky jsme si mysleli, že se nám to povedlo a přesto jsme nikdy nic neslyšeli.. Je to vážně záhada a zatím záhadou zůstává. :)

Když už jsme přece jenom začali být na Ježíška moc velcí, zavedli jsme novou tradici zdobení stromku 23. prosince. Mužská část rodiny vždycky připraví stromek, naaranžuje na něj světýlka a my ženy ho potom odpoledne ozdobíme. :)
Posledních několik let jsme upustili od živých stromků a máme uměláčka. Je to sice škoda, tu vůni nic nenahradí, ale je to pohodlnější a všichni jsme spokojení i tak. :)

 
 

Reklama