Únor 2015

Nalepovací "tabule" :)

20. února 2015 v 10:11 Záchvaty kreativity
Ani nevím proč, ale už delší dobu toužím mít tabuli na kreslení, nechávání vzkazů a tak. Pořídila jsem si dokonce malinkou oboustrannou tabuli jak na křídy, tak na smazatelné fixy, ale je moc malá..
Pak mě ale osvítilo a vzpomněla jsem si na černou fólii z lidlu za pár korun, kterou jsem si dřív polepovala krabice, zkusila jsem ji popsat křídami a kupodivu to fungovalo přesně jako tabule. :D
Tak jsem ji nalepila na dveře, oblepila třpytivou lepící páskou a jak je vidět výše, povedlo se. :)


Stojan na náhrdelníky

19. února 2015 v 9:00 Záchvaty kreativity
Neuvěřitelné, jaká nádhera může vzniknout z kusu kartonu.. Stačí ho jen správně vystřihnout, ohnout a svázat a krásný držák na náhrdelníky je na světě. :)

Škoda, že většina mé bižuterie na krk je moc dlouhá, přesto se těch pár kratších kousků na tomhle stojánku moc pěkně vyjímá. :)

Microwave muffins ♥

18. února 2015 v 7:37 Sladká pokušení

Před dlouhou dobou proběhl internetem recept na hrnkovou bábovku. Byl to skvělý nápad. Až na to, že celý hrnek je pro jednoho člověka zkrátka moc. Navíc se musel vymazávat, jinak to nešlo pořádně vyklopit a vůbec s tím bylo plno problémů a estetický dojem nebyl nic moc. Naplnit ale těsto do formiček je skvělá vychytávka. Vyklopí se to úplně samo, vše se pořádně propeče a vůbec..
Prostě dokonalá rychlovka pro návštěvu a a na pohled vyhlížející neodolatelně. :)

Megarychlé muffinky z mikrovlnky

4 plné lžíce mouky
1/2 lžíce prášku do pečiva
4 plné lžíce cukru moučka
kakao (podle chuti a barvy, jakou si přejeme)
1 vejce
3 lžíce mléka
3 lžíce oleje


Ve velkém hrnku smícháme nejprve všechny suché ingredience, vyklepneme vejce a zamícháme. Postupně přiléváme mléko a olej, až vznikne hladké těsto. To plníme do formiček, vyskládáme je na talíř a dáme do mikrovlnky na plný výkon na 3 minuty. Hotovo! :)

Tip: Naplnila jsem 4 formičky a těsto se malinko přelilo. Vytvořilo sice roztomilé "houbičky" :D, ale přece jen bude asi lepší rozložit si těsto do 5 formiček. :)





Love is in the air ♥

16. února 2015 v 21:28 Výkřiky do tmy
Srdíčka už se odevšud postupně vytrácejí a nahrazují je pro změnu velikonoční vajíčka, zajíčci a podobné kravinky.
Představa Velikonoc mě děsí. Hrozivě se blíží odevzdání bakalářské práce a další strašidelné věci ohledně budoucnosti.. :/
Ovšem nastal velký pokrok, už mám naměřeno pár věcí k experimentální části a domluvená další a další měření, takže konečně opravdu něco dělám. :D
Teď to ještě všechno sepsat a to dost barvitě na to, aby to dalo dohromady přes 30 stránek..

Ale to se nějak zvládne. :)

Dnes jsem byla poprvé od své rané puberty u kosmetičky. Nevím proč, ale byla jsem z toho nervozní podobně jako ze zubaře. :D Nebylo to ale vůbec tak hrozné (nečekaně :D). Docela jsem koukala, jaké zázraky už dneska mají. Žádné týrání mačkáním pupínků a potupná cesta domů s celým rudým a rozrýpaným obličejem. Hezky se pleť vyčistí ultrazvukovou špachtlí a podráždění i u mé přecitlivělé pleti bylo nulové. Nevěřila jsem svým očím. :) Navíc to byla úžasná relaxace.. Pleť mám vyhlazenou, vylepšenou a zdaleka ne tolik unavenou jako doteď.
Za měsíc se tam chystám znovu a tentokrát už se budu opravdu těšit. :)

Button letter

15. února 2015 v 19:09 Záchvaty kreativity

Při bloumání po internetu mě zaujalo jedno krásné DIY - písmenka z knoflíků, která se vyšijí do kusu látky a buď se zarámují, nebo se z toho udělá povlak na polštářek. Vypadá to nádherně.. :)

Řekla jsem si, že tohle prostě musím vyrobit své nej kamarádce k blížícím se narozkám. :)

Nastal ovšem pvní kámen úrazu. Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že knoflíky musí stát pár korun.. :D A hlavně bohužel i v té nejlepší galanterii byl jen dost chabý výběr. Musela jsem tedy přejít na plán B - korálky. :) Těch už je rozhodně větší výběr, jenže jsem narazila ještě na druhý kámen úrazu a tím byla barva. Tu, co jsem chtěla, jsem prostě nesehnala.. Musela jsem proto z praktických důvodů přejít na všudypřítomnou fialovou, které bylo dost a dokonce i spousta druhů, což jsem přesně chtěla. :)

Pak už jsem si jen vybrala písmenko, které jsem potřebovala, nakreslila jsem si návrh na papír (protože z mých virtuálních písem se mi žádné nezdálo dost dobré :D) a začala jsem přišívat.


Takhle to celé dopadlo:

30 Seconds To Mars - Do or die

3. února 2015 v 13:13 MUSIC ♫

..husí kůže po celém těle.. :)

Zajíc v krabici - PROSINEC

3. února 2015 v 10:29 "Recenze"

Před Vánoci jsem dostala chuť vyzkoušet něco nového. Po různých krabičkách s překvapením pokukuji už delší dobu, ty kosmetické jsem si vždycky rozmluvila, ale tyto jídelní mi přijdou lepší, přesto jsem se nikdy neodvážila žádnou objednat. Teď mi padl do oka Zajíc v krabici a nalákal mě na svůj zdravý obsah. Díky tomu jsem si ho totiž rozmluvit prostě nemohla. :D

Krabice dorazila a já ji plna očekávání pomalu otevřela. Po prvním přejetí obsahu očima jsem byla lehce zklamaná. Nevím, co jsem čekala, ale nějak jsem čekala asi víc. Avšak po bližším zkoumání a hlavně ochutnání některých produktů jsem názor změnila. (A teď celá napnutá očekávám únorového Zajíce v krabici :D)

A co že na mě v prosincové krabici čekalo za zajíce?


Proti depce...

1. února 2015 v 4:21 Výkřiky do tmy
Nevím, jak se to stalo, ale tohle zkouškový je prostě totálně divný. Obvykle mám díky neustálé prokrastinaci krásně uklizený pokoj, nekonečno nápadů na různé vychytávky, nové dekorace, prostě všelijaké DIY, vyzkoušeno milion nových receptů.. Jenže teď? Nic.
Jasně že se mi nepodařilo vyhrát nad prokrastinací. Jen ji teď praktikuji tak nějak.. neužitečně. Věčně trávím čas u seriálů, hraním na tabletu nebo.. vlastně to je tak nějak z mého volného času vše. To přece není normální. :D Takhle líná jsem teda hodně dlouho nebyla. Přitom mám stejně pocit, že nic nestíhám.
I když vlastně to nebude tak úplně pravda, zbývá mi už jen jediná poslední zkouška. Vlastně ani pořádně nevím, jak se mi to povedlo. Prostě všechny ty zkoušky tak nějak plynuly, ani nevím jak.. Jsem dokonce líná se i stresovat. :D

Nevím, jestli to způsobila ta moje neaktivita a totální nechuť cokoliv dělat, ale padla na mě dokonce i nějaká asi opožděná podzimní depka. A to jsem si už vážně myslela, že je ze mě robot a takové věci se mě netýkají.
Tak nějak se mi začaly vynořovat staré vzpomínky ze všech tmavých, zaprášených a pavučinami olezlých zákoutí mysli. Jak jsem se rozhodla už dávno, v žádné minulosti se hrabat nehodlám. Když ony si asi nemohly pomoct a chtěly mě trochu potrápit.. A tak mi připomněly určité období, nebo lépe řečeno určité lidi.. no dobře jednoho.. zkrátka cestovatele. :/
Musela jsem si projít staré konverzace, abych si znovu připomněla, jak sobecky se ten blbeček zachoval. Abych se ujistila, že i když se mi to tak nechutně snažil vnutit, žádnou chybu neudělala..
A znovu jsem se po roce pěkně rozčílila. Což docela pomohlo. :)

Navíc i v takových chvilkách je nejlepším lékem smích a jelikož teď právě sleduji Dextera, tahle příhodná kompilace Masukova roztomile stupidního smíchu, mě rozesmála i proti mé vůli. :D



Takže tím je celá "krize" zažehnána. Občas je asi zdravé trochu se pohrabat v minulosti, vyvztekat se a vyčistit si tak od toho všeho hlavu. :)

Snad se teď proberu i co se týče ostatních věcí a začnu zase něco dělat. :)