Červenec 2014

Mini fotografický občasník

31. července 2014 v 10:26 Z druhé strany objektivu

..aneb co se jinam nevešlo. :)

Poslední dobou dostávám podezřele moc dárků na to, že svátek i narozeniny mám až koncem roku.. Ale rozhodně si nestěžuji. :D

Náramek dovezený až z Chorvatska od mé milované BFF.. :)

Další krásný náramek, tentokrát až z dalekého Řecka - dáreček od mé další milované. :)

Mušličková šperkovnička od mé budoucí švagrové, kterou mi přivezla ze Španělska jako poděkování za půjčení kufru. :)

Jak schovat kabely?

29. července 2014 v 18:15 Záchvaty kreativity
Přece do kouzelné krabice! :D

Postup:
• najít doma starou krabici vhodného tvaru a velikosti
• vyřezat po stranách několik proužků
• oblepit krabici i víko samolepící fólií (nebo čím je libo..)
• umístit do krabice rozdvojku (či roztrojku, rozčtverku..)
• zapojit kabely a urovnat je do krabice, aby čouhala jen nutná délka
• zavřít víko
• kochat se svým geniálním výtvorem :)


Já vím, že jsem mohla krabici alespoň nějak originálně ozdobit, oblepit nebo cokoliv, ale tohle bylo takové rychlé řešení a v jednoduchosti je krása a ladí mi to na stůl a zkrátka - možná někdy příště. :D


Netopýr se hlásí..

26. července 2014 v 2:15 Výkřiky do tmy
Blíží se konec července. Místo abych oplakávala první uplynulý měsíc mých dost možná posledních prázdnin, nemůžu se dočkat srpna. Celý měsíc jsem totiž propracovala a všechny příjemné věci mě čekají až v srpnu.
Stal se ze mě teď netopýr.. Nebo spíš jakýsi paskvilní tvor žijící občas v noci, občas ve dne, věčně nevyspalý, často protivný, všemi litovaný.. Je neuvěřitelné, co s člověkem udělá měsíc plný nočních směn.
Nechápu, jak jsem to mohla vůbec zvládnout. Já takový milovník spánku. Zvládla jsem v mezičase dokonce i normálně žít. Dokonce si i malinko ty prázdniny užít. Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. :D Jakýmsi záhadným způsobem se mi povedlo zhnědnout (snad všude kromě obličeje :D), nespálit se (což je mi skutečně záhadou), zůčastnit se několika oslav, posezení nebo drbáren a taky si skoro vydupat podklady pro bakalářskou práci (bohužel opravdu jen skoro, s touhle vedoucí práce to bude vážně hodně náročné :/).

Samozřejmě všechen tenhle nápor na organismus není jen tak. Zkusila jsem si, jaké to je být v kómatu.. Dobře, trošku přeháním. :D Ale zas tak daleko od pravdy nejsem.. Měla jsem dvě noční za sebou, mezi kterými jsem se pořádně nevyspala a po té druhé jsem měla hned na dopoledne plány - Destruction Derby s mým milým, kde jezdilo jeho opečovávané autíčko, které k tomuto účelu prodal. Loučilo se mu s ním těžko, ale dostal dva lístky na tuto událost a já musela přece jet jako psychická podpora, to dá rozum. :D A taky - přece si to nenechám ujít. :D Takže jsem takhle krásně přetahovala a jako největší frajerka jsem si ještě udělala plány na večer, protože jsme si kvůli mým věčným směnám dlouho neužili romantický večer jen ve dvou..
Do postýlky jsem ulehla asi ve dvě odpoledne, že si na chvilku zdřímnu, potom spácháme ten náš večer a potom půjdu normálně spát. Jenže budík sice zvonil jako divý, ale se mnou to ani nehlo. O pár hodin později se pro mě stavoval můj drahý, jak jsme se domluvili. Troubil o sto šest, ale nic. Volal mi, nic.. Kolem mě chodili rodiče, dělali rámus, povídali si, sousedi dělali rámus jako vždy, ale já jsem si v klidu spinkala dál. A to až do druhého dne do sedmi ráno. Po probuzení mi začínalo hodně pomalinku všechno docházet, že jsem zaspala náš romantický večer a bůhví co se všechno ještě dělo.. Nebylo to nic příjemného. Samozřejmě to pochopil, ale zároveň mi nějak nemohl odpustit, že o mně celou dobu nevěděl. I když logicky jakmile člověk spí, nemůže psát smsky ani brát telefony.. Bylo to celé velmi nemilé, ale co se dá dělat. Tělo potřebovalo spánek, tak si ho prostě vzalo.. Můžu být ráda, že mě nečekala ten večer ani ten druhý večer další směna, to bych vysvětlovala ještě hůř..
Mám zkrátka další zajímavou zkušenost. :D

V úterý mě čeká poslední směna v tomto náročném měsíci. Ještě předtím budu muset přežít zubaře. :( Ale potom už zahájím konečně měsíc opravdových prázdnin. Hned o víkendu mě čeká romantický pobyt v jednom pěkném zapadlém hotýlku v Čechách. Pak přetrpím dalších pár směn, aby se mi náhodou nezačalo po tom našem hotelu stýskat (haha). A pak si splním jeden ze svých snů a poletím do Řecka! Jupíí. :) Na závěr budu ještě plánovat mamčinu velkolepou oslavu narozenin.. A pak už tu bude září a depka ze školy může začít..
Ale nebudu předbíhat, mnohem lepší pocit mám z toho, že mám teď všechno hezké před sebou a školu pořád ještě v dáli. :)

Jak šetřit?

21. července 2014 v 18:49 Malaika radí
Mít peníze v bance nebo doma pod polštářem? To je dost těžká otázka. Vzhledem k tomu, že mi v práci začali dávat výplatu v hotovosti, praktikuji momentálně oba dva způsoby. :D
Hrozně se mi líbí ty sklenice plné dolarů s nápisy jako tattoo, holiday, concerts, atd. Úžasná dekorace. Jenže mít někde vystavenou sklenici mi přijde poněkud nebezpečné. Myslím, že by se pak našlo několik skřítků, znáte to..

Mám na to své vlastní způsoby a tady jsou:


Náhradou zmiňované sklenice je mi obyčejná klasická obálka. Mám v ní jen papírové bankovky nebo stravenky a kromě toho, že jsou v obálce, jsou ještě v takové fólii, jen pro jistotu, co kdyby to třeba navlhlo nebo něco..
Dlouho jsem přemýšlela, jak obálku nadepsat..
Nakonec jsem vymyslela dle mého ten nejlepší a nejobecnější název.


Na drobné mám speciální systém, na který mě přivedl kamarád. Vyhradila jsem si takovou malou krabičku a tam si schovávám lesklé mince (jen deseti, dvaceti a padesátikorunové). Jakmile se dostanu k lesklé minci, nesmím ji prostě utratit. Není moc snadné na takovou narazit. Zatím ke mně doputovala jen jedna jediná doopravdy novotou zářící dvacka z roku 2014 (a jsem na ni náležitě pyšná :D), takže mi stačí, když jsou holky alespoň trochu lesklé. Aby se mi krabička plnila rychleji, měním si drobáky i v práci, když se mi tam v kase nějaká ta lesklá potvůrka náhodou objeví.

Krabička je tak malinká, že se dá snadno schovat, stejně jako obálka..



Špagety "blue spinach"

21. července 2014 v 11:23 Hlavní jídla

špagety
cibule
mleté maso/kuřecí prsa
listový špenát
niva
smetana
sůl, pepř, provensálské bylinky




Osmažíme cibulku na másle s trochou oleje, přidáme maso a necháme zatáhnout. Osolíme (opatrně - myslíme přitom na nivu, která je dost slaná sama o sobě), opepříme a přidáme provensálské bylinky. Mírně podlijeme, přidáme špenát a přivedeme k varu. Přisypeme nivu nakrájenou na menší kousky a necháme roztavit. Nakonec podlijeme smetanou, dochutíme, je-li to potřeba a zahustíme.Potom (nebo mezitím) uvaříme špagety a skvělé jídlo je na světě. :)

All about matt! - essence

19. července 2014 v 5:55
Transparentní pudr od essence - all about matt!

Po dlouhé době se objevil výrobek (tedy on už tu je dlouho, jen já jsem zase pozadu :D), který mě opravdu zaujal, překvapil, nezklamal, zkrátka jsem šťastná, že jsem si ho koupila a hned vám povím proč. :)

Jedná se totiž o transparentní pudr. To znamená bezbarvý. Neustále řeším správný odstín pudru, nikdy mi nesedí. Vždycky mi nakonec vytvoří na obličeji hnusné fleky nebo nepřirozenou barvu, ať se snažím a namlouvám si, že je daný pudr super, jak chci, zkrátka to není nikdy úplně ono..

Tenhle vynález můj problém konečně vyřešil! :)

Pudr je lehounký, s příjemnou slabou nevtíravou vůní. Je bílý, ale na obličeji zmatní a zprůhlední. Žádné fleky, žádné barevné nedostatky, zkrátka jen krásná hebká pleť. Při přepudrování se netvoří žádná maska, já jsem z toho úplně unešená. :D

Sbohem vybírání té správné barvy pudru, au revoir skladování několika různých odstínů pro různá roční období, arrivederci hnusná flekatá masko při každém pokusu o přepudrování!

Od teď už půjdu vždy na jistotu. :)

Jak přežít noční směnu na recepci

18. července 2014 v 2:44 Malaika radí
Noční směny jsou pro mě celý červenec naprosto běžná věc, trávím v hotelu pomalu víc času jak doma, navíc když už jsem konečně doma, tak většinu svého volného času prospím.. Ale to je jedno, stěžovat si můžu jinde. :D
Teď bych tu ráda vypsala nějaké ty rady a tipy, jak to ve zdraví přežít. Pochopitelně z vlastní zkušenosti. :)

1) Nejdřív povinnosti, potom "zábava"
Pokud to jde, je nejlepší udělat všechnu nevyhnutelnou práci co nejdřív. Čím dřív splním své povinnosti, tím dřív budu mít klid. Práci u které je nutné přemýšlet, není dobré nechávat na poslední chvíli, kdy už je mozek unavený a volá po spánku. Nudná práce zase krásně uspává, proto se ji vždy snažím stihnout, než na mě přijde usínací krize.
Zkrátka to chce udělat vše, co se dá a potom se věnovat příjemnějším věcem. :)

2) Jak jíst?
Je rozdíl mezi tím mít jednu noční směnu za čas, několik nočních směn za sebou nebo dokonce střídání denních i nočních směn těsně za sebou.
V prvním případě se v noci příliš nepřejídám, protože budu chtít co nejdříve přejít na svůj běžný denní režim. Připravím si tedy nějaké lehčí studené jídlo jako například těstovinový salát. Dobré je mít něco, co můžu v průběhu noci pochrupkávat, třeba nakrájenou zeleninu, ovoce, kousky sýra, olivy, přikusovat nějaké pečivo.
Pokud mě čeká několik nočních směn za sebou, přecházím na obrácený režim. V tomto případě v noci jím jako za běžného dne, protože se předpokládá, že celý den prospím a potom se situace bude opakovat.
Když se střídá denní a noční směna, mám pokaždé organismus tak rozhozený, že je dle mého úplně jedno, co a kdy zdlábnu. :D Snažím se tedy jíst spíš nějaká lehčí jídla na noční a něco pořádnějšího na denní, hlavně se ale nepřejídat před spaním. Ať už se chystám jít spát ráno nebo večer, dodržuji pravidlo poslední jídlo 2-4 hodiny před předpokládaným spánkem.

Tip: Abych v noci příliš neusínala, žvýkám žvýkačky nebo cumlám nějaké větrové bonbóny, opravdu to docela pomáhá. :)

A co je nejlepší pít? Mně se nejvíce osvědčila voda s citrónem. Je to osvěžující nápoj, který člověka během noci alespoň malinko probírá. Kafe je samozřejmě taky vítáno. Když je zima, je výborný i čaj.

Tip: Nedávno jsem si v lidlu koupila mátový sirup na výrobu koktejlů. Naprosto skvělá věc je přidat ho do citrónové vody. :)

3) Spánek
Někdy se mi poštěstí a můžu se v práci i vyspat. Záleží na možnostech a psychické odolnosti. Mám docela problém usnout s pocitem, že může kdykoliv někdo přijít nebo se něco stát a já bych měla být ve střehu. Ale někdy není zbytí (když mám na druhý den plány například.) Takže to si pak z křesílek v recepci půjčím polštáře a vyskládám si je v kanceláři za recepcí. Je z toho celkem pohodlná postýlka, musím je ale včas vrátit.
Když jsem hodně vyřízená, ale na "hlubší spánek" se necítím, pomůže i krátký spánek vsedě.

Tip: Při spaní vsedě je nejlepší opřít se zády. Přisunout třeba židli ke zdi a opřít si hlavu. Pokud si totiž složíme hlavu na ruce, hrozí otlačeniny na obličeji. Nejlepší je mít tam obtisknutou klávesnici, i to se může stát.. (kolegyně vyprávěla) :D

Oh Honey - Be okay

17. července 2014 v 18:31 MUSIC ♫

Není nad pozitivní myšlení. :)
Už se těším na srpen, kdy bude ten text snad i odpovídat skutečnosti.. :D