První náznak Vánoc..

12. listopadu 2016 v 15:43 |  Záchvaty kreativity
Není na to ještě brzy? No, možná malinko.. Dříve jsem to tak vnímala. Vánoce začínaly adventem a nechápala jsem jakoukoliv výzdobu v obchodech ani o den dřív, natož pomalu už od září..
Jenže teď všechno prostě hrozně rychle utíká! :D Mám pocit, že jdu v pondělí večer spát a probouzím se v pátek. Stejně tak začne víkend, já sotva mrknu a už je zase pondělí.. Ani se nenaděju a začne další měsíc. Nebylo před chvílí ještě léto? Takže asi tak..

Mám pocit, že měsíc na Vánoce je strašně málo. Kdo to má všechno stihnout? Myslím tím nejen všechno chystat, ale hlavně taky si to pořádně vychutnat. :)
Proto mi to nedalo a už pomalu a nenápadně pašuju Vánoce do našeho příbytku.. :)

 

Už jsem asi dospělá..

7. září 2016 v 18:20 |  Výkřiky do tmy
Je to sice smutné, ale je to tak. Nedávno skončily mé první neprázdniny. Je docela zvláštní si tohle uvědomit. Pravda, loni jsem si prázdniny taky nijak extra neužila, ale to jsem zatím byla jen brigádnice. Stejně jako mnoho prázdnin předtím. Jenže teď už to za chvilku bude rok, co je ze mě těžce pracující kancelářská osoba, co si musí dovolenou plánovat tak, aby se nekřížila s některým z kolegů, achjo..

Po sestěhování s přítelem (teda vlastně snoubencem) můj život vypadá jako hrozný stereotyp. Pondělí až pátek do půl čtvrté v práci, pak domů, poklidit, uvařit, sem tam nějaká návštěva nebo výlet. Od středy zoufale toužit po víkendu. Od pondělí do středy se vzpamatovávat, že je další pracovní týden.. :D
Asi to skoro vypadá, že si stěžuju. Ale tohle je v podstatě můj vysněný život. :)

Bohužel už nemám tolik "svého" klidu. A když už ano, vychutnávám si ho různě, jen ne psaním sem.. Pořád na to tady ale myslím. Chybí mi to. :)
Všichni stárneme. Stačí projít mé oblíbené blogy.. Nezůstal jediný. Všichni se rozprchli a psaní buď úplně nechali, nebo hoodně omezili..
Nebo se podívat na facebooček, kde pokud nevidím fotky ze svateb, tak tam je mimino. A když ne, tak alespoň rostoucí břicho. Díky bohu za všechny, kdo alespoň sem tam sdílí nějaké video se štěňátkem nebo kočkami. :D

Ale co si budeme povídat, brzo tam budou i fotky z mé svatby. :) Teda ne zas tak brzo, příští rok. Ne, bohužel nedodržíme tradici "do roka a do dne". Ale co. Přece není kam spěchat. A musím nejdřív zhubnout do šatů.. :D A taky si ujasnit, jakou svatbu vlastně chci.. Zatím jsem totiž vystřídala nadšení pro tolik variant, že to ani spočítat nejde a nezůstalo mi snad žádné.. :D Takže se neustále jen inspiruji a rozhodování odkládám. :)

Vůbec nemám ponětí, kde se mi najednou vzalo tolik času, abych v klidu a nerušeně sepsala tolik řádků.. Asi se opět projevila síla přání. :)

Snad se mi to znovu povede někdy brzy.. :)

Šťastné a veselé!

25. prosince 2015 v 12:18 |  Výkřiky do tmy
Po delší odmlce se opět ozývám s jedním výkřikem do tmy, abych vám všem popřála co nejkrásnější svátky. :)
 


Adventní "věnec" 2015

28. listopadu 2015 v 10:40 |  Záchvaty kreativity
Letošní "věnec" jsem pojala trochu po svém..

Na zrcadlo z Ikey (které je schované pod skleničkami ale má příhodně široký bílý okraj), jsem naskládala skleničky od svíček z Ikey (:D), do kterých jsem vyskládala naškubané vatové tampónky v kombinaci s papírovými kapesníčky a třpytivým gelem na vlasy.. (Zní to strašně, já vím :D).

Fialkové svíčky jsem oblepila třpytivou washi páskou a pak už jen stačilo kolem naaranžovat stříbrný řetěz na stromek a různé korálky a hvězdičky..

:)


My favorite quotes..

31. října 2015 v 9:11 |  Záchvaty kreativity
V poslední době jsem si oblíbila několik takových citátů.. Mám je vložené v diáři, ale napadlo mě, že by vypadalo super pověsit si je na zeď a mít je tak pořád na očích. :)

Stačilo mít zatlučené dva hřebíky, mezi nimi natažený provázek a na něm několik kolíčků..

Vzala jsem kousek kartonu z nějaké staré krabice a rozřezala ho na menší čtverečky. Pak jsem si načárala na papírky citáty, aby to nebylo nudné, použila jsem různá písma i barvy (fix, stříbrný fix, gelovka..). Stačilo už jen přilepit papírek s citátem na kartonový čtvereček ozdobnou lepící páskou a zároveň tak vytvořit třpytivý rámeček.

Svítící hvězdičky jsou jen takový bonus. :D

A jaké jsou to citáty?

3.10.2015...

4. října 2015 v 20:29 |  Výkřiky do tmy
...byl nádherný den. Slunce svítilo, pofukoval příjemný větřík. Udělali jsme si výlet k jezeru Berzdofer See. Celé léto jsme se tam chtěli podívat, ale tak dlouho jsme to odkládali, až jsme se nakonec rozhodli využít krásného počasí jednoho z prvních podzimních dnů.
Vzali jsme si s sebou kolečkové brusle, abychom využili těch parádních cyklostezek kolem jezera. Dojeli jsme na bruslích až na konec jedné z nich a obsadili jednu příhodně umístěnou lavičku. Seděli jsme tam, pozorovali jezero a povídali si. Dostala jsem dokonce k svačince Toblerone. :) Pak řekl, že pro mě má ještě něco a že mám zavřít oči.. Zakryla jsem je dlaněmi a když jsem je znovu odkryla, klečel přede mnou, kolem poházené okvětní lístky růží a v ruce držel krabičku s prstýnkem..

V první chvíli to byl opravdu šok. První, co jsem ze sebe vykoktala bylo, jestli si dělá srandu a že je to pěkně blbej vtip. :D Snažil se mě přesvědčit, že si opravdu nedělá srandu a já jeho zase že je blázen. Nakonec ale přece jen zaznělo ono "ANO". :)

A tak jsme tam stáli, objímali se, on bos, já na kolečkových bruslích, nenamalovaná a s mastnou hlavou. :D Kolem nás poházené lístky růží a sem tam nějaký ten projíždějící Němec na kole. Slunce svítilo, malé vlnky narážely na břeh a já byla zasnoubená.. :)

Pořád tomu nemůžu uvěřit! :D Ale je to opravdu tak. Jeden takový nádherný třpytivý prsten mi neustále připomíná, že se mi to vážně jen nezdálo. :)




Vážně už je půlka září?

14. září 2015 v 14:31 |  Výkřiky do tmy
Opravdu nelhali, když tvrdili, že s přibývajícím věkem se rychlost plynutí času zvyšuje. Prázdniny utekly, ani nevím jak.. Možná to bude tím, že pro mě trvaly jen nějakých 14 dní (pokud nepočítám dovolenou..). No jo, pravděpodobně mé poslední prázdniny v životě a já si je dobrovolně useknu, abych mohla rovnou zapadnout do pracovního procesu.. :D

Za tu dlouhou dobu ticha, kdy to tu celé zelo prázdnotou, jsem kupodivu zažívala samé úspěchy (některé malé ale i pár opravdu velkých..).

Od státnic jsem tedy chvíli vstřebávala, že mám vůbec titul. Nedocházelo mi to dlouhou dobu, ale prý je to normální a dojde nám to až na promoci (nedošlo).. Pak se ale rozjel kolotoč všech možných povinností i pozitivních zážitků..

Kdybyste si mohli přát úplně cokoliv na světě..

15. srpna 2015 v 11:18 |  Malaika hatia

..a věděli, že se to jednoho dne nějakým způsobem vyplní, jak byste s tím naložili?


Je zvláštní, jak po pochopení určitých věcí může tak jednoduchá otázka člověka potrápit. V poslední době jsem se o tyto věci zajímala, viděla jsem nějaký dokument, dokonce přečetla i knihu. Na toto téma toho bylo napsáno i natočeno opravdu hodně, ale věřím, že přincip je všude stejný, stačí si jen vybrat.

Já jsem si konkrétně přečetla knihu Jak si správně přát, kterou napsal Pierre Franckh. Kniha má být nějaký takový návod, jak si správně přát, aby se nám přání vyplnila. Ona se totiž plní. Neustále. Bohužel i ve špatném smyslu, pokud je špatně formulujeme. A to si ani nemusíme pořádně uvědomit..

Od přečtení této knihy si dávám moc dobrý pozor na své myšlenky. :)

Líbilo se mi, že kniha není žádný strohý návod. Je to vlastně vyprávění o objevení tohoto návodu. Je protkaná příběhy ze života. Při čtení jsem si sama v hlavě vytvářela svůj vlastní postup a žasla nad splněnými přáními autora. Pravda, občas jsem si říkala, že to musí být i trochu přikrášlené. I když na druhou stranu.. možná taky nemusí. :)
Tohle plus je však zároveň i mínusem, protože kniha slibuje návod, kapitoly jsou označeny jako 1. pravidlo, 2. pravidlo, atd., ale jednotlivá pravidla se musí vyčíst pomalu mezi řádky. Žádné z pravidel není jednoduché, ke každému se vztahuje dost vysvětlování. Přesto se pokusím něco málo sem vypsat, třeba to někoho navnadí, pošle to dál, všem se nám budou plnit přání, všichni budeme šťastní a na světě bude krásně. :D


Abych se v tom později lépe vyznala, vytvořila jsem si takové malé shrnutí, na které když se podívám, vybaví se mi vše potřebné. Stejně si ale nemůžu pomoct a musím knihu doporučit. :) Tam je totiž úplně všechno a pořádně vysvětleno.

Osvěžující letní salát z překvapivých surovin

6. srpna 2015 v 12:09 |  Saláty
Doslechla jsem se, že meloun je výborný s balkánským sýrem. Nejdříve jsem se bála to vyzkoušet, ale už po prvním soustu se všechny obavy rozplynuly. Opravdu je to snad nejlepší způsob, jak jíst meloun! :D

Tento nečekaný objev mě dovedl k dalšímu experimentování a tak vznikl tento jednoduchý a přesto dokonalý, super osvěžující a vynikající salát skvěle se hodící do současných letních veder:
  • vodní meloun
  • vařená červená řepa
  • balkánský sýr
  • černé olivy
  • čerstvá bazalka, sůl, pepř
  • ocet balzamiko

Meloun jsem nakrájela na větší kostičky, řepu na menší, balkán tak porůznu, stejně se sám porozpadá.. Lehce osolit, opepřit, celé jsem to zakápla balzamikem, posypala nakrájenými olivami a natrhanou čerstvou bazalkou..
A to je celé kouzlo. :)

Tip: Neodsuzujte tu neobyklou kombinaci, dokud ji neochutnáte, stojí to za to! :)

Polštářek - sovička

17. července 2015 v 9:08 |  Záchvaty kreativity
Výsledek mé prokrastinace před státnicemi, kdy jsem sice věděla, že bych měla něco dělat, ale stále jsem si mohla říkat, že mám ještě dost času. :D
Sovičkový polštářek byl dárek pro kamarádku, která si ho přála..

Otitulovaná :)

10. června 2015 v 11:51 |  Výkřiky do tmy
I když tomu pořád nemůžu uvěřit, stále mi to ještě nedochází a vůbec se tak necítím, mám titul! :D Od včerejška je ze mě Bc. Nejlepší na tom všem je ten divný pocit, že vlastně nemusím nic dělat. Najednou nemusím mít výčitky, když se jen tak poflakuji u seriálu nebo dělám jiné naprosto neužitečné věci. Taky můžu vyhodit všechno učení, to bude najednou všude místa.. :D

Spousta lidí tvrdí, že by raději třikrát maturovali, než jednou dělali státnice. Já bych si naopak maturitu nechtěla zopakovat ani za nic. Zato státnice byly nakonec strašně fajn. :)

Znovu jsem se přesvědčila o tom, že všechno se děje z nějakého důvodu. Byly nám přiděleny dvě komise. Jedna sestavena z lidí, kteří nás učili. Logicky se potom člověk připraví hlavně na ty určité předměty. Navíc na přednáškách každý z nich sem tam prohodil nějakou otázku, která by se u státnic mohla objevit. Druhá komise byla sestavena z lidí, které buď vůbec neznáme, nebo je sice známe, ale raději bychom je ani nepoznali. :D Samí drsní a obávaní vyučující, kteří ani neučí předměty z našich státnicových okruhů. Podle zkušeností z předchozích let je možné u této slavné komise vyletět i z obhajoby bakalářky, která měla posudek za jedna. Dokážou se vysmát celé té roční náročné práci na bakalářce a ještě z autora udělat pitomce, o zkoušce jako takové ani nemluvě.
Asi nemusím ani říkat, o kterou komisi jsem každou noc před spaním úpěnlivě prosila. A možná ani nemusím psát, jakou jsem nakonec dostala.. Ovšem že tu druhou. :D
Tahle zpráva mě úplně rozhodila. Do té doby jsem měla ze všeho relativně dobrý pocit, docela jsem se i těšila, ale jakmile vyvěsili rozpis, kdo ke komu půjde, polila mě hrůza a skoro jsem to nemohla rozdýchat. Najednou se mi ani do učení nechtělo, zdálo se mi to zbytečné. Brala jsem to tak, že se tam půjdu akorát ztrapnit. Byla jsem strašně naštvaná.. Bylo těžké se znovu uklidnit a najít na tom něco pozitivního. To se mi vlastně ani nepodařilo, jen jsem se s tím za pár dní celkem smířila a mohla normálně fungovat dál.
Nakonec si ale myslím, že mi přidělení téhle komise jedině prospělo. Pochybuji, že bych se jinak tolik učila a brala to tak vážně. Nehledě na to, že nakonec tahle strašidelná komise byla úplně světová! :)

Aliexpress - šperky

26. května 2015 v 10:03 |  "Recenze"
Už je to sice nějaká ta chvilka, co jsem propadla nakupovací mánii levných blbinek. Všechny balíčky už mám dávno doma a teď si dávám pohov. Udělala jsem si ale pěknou zásobu šperků. :)
Kdyby se chtěl někdo inspirovat, tady jsou:

SRDCE NA KRK
----------------------------
Cena: 0,88 USD/ks
Koupeno ZDE.

Prodejce zboží odeslal 28.2.2015 a ke mně dorazilo 23.3.2015.

Srdíčko vypadá moc pěkně a docela i odolně. Jedno už jsem věnovala jako dárek a druhé si nechávám. :)


SOVIČKA
---------------------
Cena: 0,56 USD
Koupeno ZDE.

Prodejce zboží odeslal 28.2.2015 a ke mně dorazilo 23.3.2015.

Lemon meringue cupcakes

19. května 2015 v 13:26 |  Sladká pokušení
(Na 12 cupcaků)
Korpus:
-----------------
hrnek (cca 300 ml) ovesných vloček
1 bílek
1-2 lžíce medu
1-2 lžíce oleje

Náplň:
-----------------
1/2 hrnku cukru
1/2 hrnku kukuřičného škrobu
1 a 1/2 hrnku vody
1/2 hrnku šťávy z citronu + vody
3 žloutky
60 g másla

Sněhová čepička:
--------------------------------
2 bílky
1/2 hrnku cukru nebo medu


Nejprve si rozmixujeme vločky na jemnou (nebo hrubší podle chuti a nálady) mouku, přidáme k nim bílek, med a olej a vypracujeme tužší, ale nejlépe nerozpadající se těsto. To namačkáme na dno formiček a kousek necháme vyběhnout i na okraj.
Tento základ se peče v troubě na 200°C cca 5-10 minut.
(Jakmile začne hnědnout, už je skoro pozdě - rychle vyndat! :D)

Náplň je jednoduchá, do hrnce vysypeme škrob s cukrem a postupně za stálého míchání přiléváme vodu a citronovou šťávu (tu vymačkáme z citronu do hrnečku a ten dolijeme vodou, aby to nakonec dalo 1/2 hrnku). Vaříme do zhoustnutí, poté odstavíme a vmícháme žloutky a máslo. Lijeme, nebo spíš díky pudinkové konzistenci klademe, na vychladnuté vločkové těsto do formiček.
Dáme znovu do trouby, tentokrát na 10 minut.
Mezitím vyšleháme ze zbylých dvou bílků tuhý sníh a vmícháme do něj cukr moučku, nebo ohřátý, ale ne převařený! med. Napatláme navrch formiček a pečeme dalších cca 10 minut do zezlátnutí, ale raději hlídáme, aby bílky příliš nezhnědly.
Necháme vychladnout a opatrně z formiček vyjmeme.